VŠUDE KOLEM NÁS JENOM ZDRAVÝ SVĚT? Díl 3.

DVOJÍ KVALITA POTRAVIN ANEB ČESKO POPELNICÍ EVROPY?

 

Tak Vás všechny po nějaké době zase vítám u své blogové série, ve které se pouštím do různých témat spojených S KVALITNÍM A ZDRAVÝM STYLEM ŽIVOTA. V dnešním dílu bych rád probral téma, které naši společnosti hýbe už nějakou dobu a tou je takzvaná „dvojí kvalita potravin." Pokusím se hlouběji pozastavit nad tím, kde je pravda, a jestli to všechno není třeba jen médii a politiky nafouknutá bublina. Přidám i své osobní zkušenosti s potravinami z Německa a vlastní pohled na celou věc. Tak neotálejme a pojďme na to!

 

V čem je vlastně zakopán pes?

S pojmem „dvojí kvality potravin“ se u nás setkáváme už nějaký ten pátek. Často máme sami o sobě tendenci říkat, že jsme popelnicí Evropy a u nás končí jen to nejhorší z nejhoršího … zbytky, které nikdo nechce a co se produkuje nejen v našich končinách. Je tomu ale skutečně tak? Nepřeháníme přeci jenom trošku?

Věřím, že většina z vás ví, o čem tady budu psát, ale pro ty, pro které je tohle téma něco úplně neznámého a s tímto pojmem nejsou až tak dobře obeznámeni, uvedu jednoduchou definici.

Pojem „dvojí kvalita potravin“ je typický právě v našich končinách a na Slovensku, už to tady tak nějak zdomácnělo. EU však má na celou věc trošku jiný pohled a operuje se svým výrazem „podstatně odlišné složení nebo vlastnosti výrobků.“ No, to je přeci jenom trošku odměřenější pojem, co si budeme povídat. EU prostě ví, jak správně použít slova.

Ale abych úplně nevybočoval. Já tady budu pracovat s naším zaběhnutým pojmem, který, jak už samotný název asi napovídá, řeší problematiku potravin, které jsou dostupné na našem trhu a na trhu v západních zemí. Uvádí, že obaly různých výrobky vypadají třeba i identicky, ale zásadní rozdíl nastává v jejich složení a chuti, které se mnohdy může diametrálně lišit. A to je hlavní problém! To je oč tu běží!

 

Každá koruna dobrá!

Představte si, že si koupíte totožný výrobek v Česku a Německu. Řekněme třeba nějakou čokoládovou tyčinku. Obal vypadá téměř identicky, liší se třeba jen nepatrně, ani byste si toho skoro nevšimli, kdyby tam nebyl ten cizí jazyk. Problém však nastává ve chvílí, kdy tyčinku otevřete. Můžou vypadat jinak a dokonce i chuť nemusí být totožná a opravdu mnohdy není, to sám vím a myslím si, že i mnoho z vás.

Zamysleme se ale nad tím, jaký je český spotřebitel. Proč tu tedy takové výroky jsou a už dávno se to nezlepšilo?

U nás (ale nejen tu) je rozhodujícím faktorem často CENA. Lidem je jedno, jestli je tamto kvalitnější, je tam třeba méně škodlivých látek, hlavně že ušetří, to je přece to nejdůležitější. A to je ten zásadní problém! Problém tkví v tom, jak často uvažujeme. Řešit mnohdy pár korun, jen abych ušetřil, mi přijde až komické, spíše tragikomické.

„Tak, hlavně moc neutratit a snažit se ušetřit, kvalita jde bokem.“

 

Často to vidím okolo sebe, jak se starší lidé baví o tom, že tam je úplně nejlevnější máslo, ušetříš tak 10 Kč a nazdar. No jo, ale jakou to máslo má kvalitu s porovnáním třeba s tím o 10 Kč dražším někde z lokálních zdrojů už jim je tak asi jedno.

Nemám jim to za zlé, vyrůstali v jiné době, kdy o jídlo bylo nouze a sortiment byl neskutečně omezený. Takže šetření každé koruny bylo na denním pořádku.

Problém taky často je, že takhle neuvažují jen spotřebitelé, ale i distributoři. Ti se taky snaží co nejvíce ušetřit a na firmy v zahraničí doslova tlačí, aby dělaly, jak oni pískají.

 

Česko v boji s EU!

Zásadní rozseknutí problému a celé diskuze chtělo udělat ministerstvo zemědělství v čele s Mariánem Jurečkou, které si před dvěma lety nechalo vypracovat průzkum, ve kterém se porovnávaly různé výrobky z Česka, Rakouska, Slovenska, Maďarska a Německa. Zjistilo se, že většina z testovaných výrobků opravdu měla jiné složení a mnohdy i jejich hmotnost neseděla.

Dnes se ministerstvo snaží o podporu regionálních produktů, často označených jako Klasa nebo regionální potravina. Problém je, že i přes velké množství investic do těchto produktů ze stany MZ, tyhle výrobky neslaví takový úspěch, jak by se třeba očekávalo, i když se jejich prodej mírně zvyšuje, hlavně v maloobchodech. A v čem je tady hlavní problém? No zase ta vyšší cena!

Vláda bude za nedlouho rozhodovat o přijetí zákona, který by měl zvýšit kvalitu potravin na českém trhu. Ovšem problémem je, že tenhle zákon cílí hlavně a zase jen na maloobchodní řetězce, takže velcí hráči zůstávají v klidu. Jak už jsme si zvykli …

 

Deutschland hat alles besser?!

Není všechno ale tak černá jak vypadá. Musím říct, že jsem si v Německu kupoval i výrobky a značky, které jsou běžně k dostání i na našich pultech a musím říct, že mi mnohdy připadalo, že se chuťově nelišily a někdy byly dokonce i horší. Často tedy rozhoduje i individuální chuť každého z nás.

Ovšem v porovnání třeba mléčných výrobků nebo uzenin to byl až dost propastný rozdíl, to musím uznat. Nevěřil jsem, že v supermarketu můžu koupit máslo, které se chutí a složením vyrovná máslu, které kupuju u místního farmáře v Česku. To jsem opravdu žasnul. Ale farma je pořád farma, co si budeme.

O ceně tady radši ani mluvit nebudu, v supermarketech mnohdy byly potraviny levnější než u nás, a nezapomenu třeba na to, když jsem si kupoval 500g jahodovou marmeládu za 0,99 centů (25 korun). Tohle neseženete u nás za takovou cenu nikde a upřímně, moc sem tomu nedával. Říkal jsem si, to bude nějaká obyčejná marmoška z obchodu, nevýrazná a přeslazená. Jenže pak jsem jí otevřel a ochutnal a lepší jsem teda ze supermarketu neochutnal. Velké kusy jahod, nebyla ani přeslazená, prostě úžasná.

Zkusil jsem jít i na místní trhy a kvalitou a cenami byly srovnatelné s těmi našimi. Problém je v tom, že nebyl poznat nijak propastný rozdíl, když jste si koupili třeba maliny v supermarketu a na trhu. Vyšlo to téměř nastejno. To se u nás ovšem nedá říct. Tak asi k Německu.

Když tak se podělte s námi i o vaše zkušenosti s potravinami z jiných zemí nejen Evropy, ale třeba i světa.

 

A co naše zdraví? Netrpí „dvojí kvalitou potravin“?

Tohle je dost diskutabilní otázka. Jako asi takhle a úplně na rovinu. Pokud se rozmýšlíte nad tím, jestli si koupíte spíše cukrovinku, mraženou pizzu nebo něco podobného z Německa nebo Česka, vyjde to ve finále téměř nastejno. Stejně kupujete chemii, zdraví něco neprospěšného a většinou za stejnou cenu.

Proč tedy řešit vlastně něco takové, jestli opravdu chcete začít lepší a kvalitnější život, investujte peníze jinam. Kupujte zeleninu a ovoce od místních zdrojů (úplně ideálně si je pěstujte), koukejte především na složení a ne tolik na cenu, zpestřete stravu o ne tolik tradiční plody, který však mají blahodárné účinky na lidské tělo a obsahují mnoho nám prospěšných látek.

Na našem e-shopu jich najdete mraky, namátkou třeba tygří ořech (vysoký obsah vlákniny, superpotravina), mochyně (antioxidant), chia semínka (další superpotravina) a spoustu dalších. Tak neváhejte!

 

Autor: Lukáš